Dlouhodobý program ČSSD

OBSAH:

1. SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE – HISTORICKÉ KOŘENY, HLAVNÍ SMĚRY A PERSPEKTIVY
1.1 TRADICE A HISTORICKÉ KOŘENY SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE
1.2 REKONSTRUKCE TRADIČNÍCH HODNOT A CÍLŮ
1.2.1 Socialismus
1.2.2 Organizace, technika a technokracie
1.2.3 Sociální stát
1.2.4 Demokracie
1.2.5 Obraz člověka
1.3 HODNOTY SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE
1.3.1 Humanitní demokracie
1.3.2 Trvale udržitelný rozvoj
1.3.3 Svoboda a odpovědnost
1.3.4 Rovnost všech lidí v důstojnosti, svobodě a právech
1.3.5 Solidarita
1.3.6 Sociální spravedlnost
1.4 CÍLE SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE V SOUČASNÉM SVĚTĚ
1.4.1 Udržení a rozvíjení evropského sociálního modelu
1.4.2 Globální spravedlnost a odpovědnost

2. JAKÝ SVĚT CHCEME VYTVÁŘET: OD SOUČASNÉHO NADNÁRODNÍHO USPOŘÁDÁNÍ KE GLOBÁLNÍ SPRAVEDLNOSTI
2.1. ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO NADNÁRODNÍHO USPOŘÁDÁNÍ
2.1.1. Ekonomický a sociální deficit
2.1.2. Politický a multikulturní deficit
2.1.3. Ekologický deficit
2.1.4. Bezpečnostní a obranný deficit
2.2. VIZE GLOBÁLNÍ SPRAVEDLNOSTI
2.2.1. Prosperita a sociální spravedlnost
2.2.2. Globální vládnutí a multikulturní řád
2.2.3. Životní prostředí a udržitelný rozvoj
2.2.4. Multilaterální svět

3. JAKOU EVROPU SPOLUVYTVÁŘÍME: PROJEKT EVROPSKÉ SPRAVEDLNOSTI
3.1. SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST A KONKURENCESCHOPNOST
3.2. DEMOKRATICKÝ A MULTIKULTURNÍ ŘÁD
3.3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ
3.4. ZAHRANIČNÍ, BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA

4. DEMOKRATIZACE STÁTU, SVOBODA, ZÚČASTNĚNOST A ODPOVĚDNOST
4.1. DEMOKRACII POVAŽUJEME ZA ŘÁD SVOBODY
4.1.1. Hodnoty svobody a důstojnosti člověka
4.1.2. Dějinná zkušenost ČSSD popírá tezi o přímé závislosti tržní ekonomiky
a demokracie
4.1.3. Ústavní instituce a právní řád
4.2. KRAJSKÉ A OBECNÍ SAMOSPRÁVY
4.3. ZASTUPITELSKÁ DEMOKRACIE A OBČANSKÁ SOUČINNOST
4.4. STÁTNÍ SPRÁVA
4.5 DEMOKRACIE JAKO DISKUSE
4.6 OCHRANA ŽIVOTA, SVOBODY A VLASTNICTVÍ
4.7 STÁT, POLITICKÉ STRANY A OBČANSKÁ SDRUŽENÍ
4.8 ČSSD SE HLÁSÍ K OSVÍCENSKÉ TRADICI ORGANICKÉHO SEPĚTÍ SVOBODY ČLOVĚKA SE VZDĚLANOSTÍ A MRAVNOSTÍ
4.9 LIDSKÁ PRÁVA
4.9.1. Rovnost mužů a žen
4.9.2. Lidská práva a politická integrace
4.9.3. Univerzalizace lidských práv

5. ROZVOJ SOLIDÁRNÍ A SOCIÁLNĚ SPRAVEDLIVÉ SPOLEČNOSTI
5.1. SOCIÁLNÍ PRÁVA A SOCIÁLNÍ STÁT
5.1.1. Zaměstnanost, ochrana práce, sociální dialog, mzdy a příjmy
5.1.2. Bezpečí rodiny a populační vývoj
5.1.3. Sociální zabezpečení
5.1.4. Migrace, migrační politika
5.2. BYDLENÍ
5.3. ROZVOJ MODERNÍHO SYSTÉMU ZDRAVOTNÍ PÉČE
5.3.1 Základní východiska
5.3.2. Cíle systému zdravotní péče

6. SOCIÁLNĚTRŽNÍ A EKOLOGICKY ZODPOVĚDNÁ EKONOMIKA
6.1. PRŮMYSLOVÁ A REGIONÁLNÍ POLITIKA
6.2. DOPRAVNÍ POLITIKA
6.3. ROZVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA
6.4. FISKÁLNÍ A DAŇOVÁ POLITIKA
6.5. EKONOMICKÁ MOC MUSÍ PODLÉHAT DEMOKRATICKÉ KONTROLE
6.6. DRUŽSTEVNICTVÍ
6.7. PRIVATIZACE A KULTIVACE PODNIKÁNÍ

7. SPOLEČNOST PŘÁTELSKÁ K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ

8. SPOLEČNOST VZDĚLÁNÍ, VĚDY A INFORMACÍ
8.1. NAŠE CÍLE A PŘÍSTUPY K VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVĚ
8.2. SPECIFIKA A SOUČÁSTI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY
8.2.1. Předškolní vzdělávání
8.2.2. Základní vzdělávání
8.2.3. Střední všeobecné a odborné vzdělávání
8.2.4. Vyšší odborné a vysokoškolské vzdělávání
8.2.5. Další vzdělávání
8.3. UČITEL
8.4. VOLNÝ ČAS MLÁDEŽE
8.5. TĚLOVÝCHOVA A SPORT
8.6. VĚDA JAKO KLÍČOVÝ NÁSTROJ ROZVOJE SPOLEČNOSTI VZDĚLÁNÍ
8.7. INFORMAČNÍ SPOLEČNOST – NÁSTROJ BUDOVÁNÍ SPOLEČNOSTI VZDĚLÁNÍ, SPOLUÚČASTI A SOLIDARITY
8.7.1. Rozšíření možností a forem spoluúčasti v ekonomice i ve veřejné správě
8.7.2. Ochrana osobní identity, ochrana osobnosti
8.7.3. Právo na informace
8.7.4. Člověk – cíl i zdroj rozvoje informační společnosti

9. SPOLEČNOST GLOBÁLNÍ, EVROPSKÉ A NÁRODNÍ KULTURY
9.1. NEZASTUPITELNOST KULTURY PRO ROZVOJ PLNOHODNOTNÉHO ŽIVOTA JEDNOTLIVCE A SPOLEČNOSTI
9.1.1. Kultura věc veřejná
9.1.2. Kultura a svoboda
9.1.3. Kulturní dědictví
9.1.4. Instituce občanské společnosti a rozvoj kultury.
9.1.5. Regionalismus
9.1.6. Soužití příslušníků různých kultur
9.2. KVALITNÍ MEDIÁLNÍ KULTURA
9.2.1. Digitalizace a kulturní dědictví
9.2.2. Nebezpečí mediální indoktrinace
9.2.3. Ochrana nestrannosti veřejnoprávních medií
9.2.4. Volný čas
9.3. SEBEREFLEXE KULTURY JAKO VÝCHODISKO KULTIVACE KULTURY SAMÉ

ZÁVĚR