V těchto volbách jde opravdu o hodně, i když si to možná mnoho lidí, kteří nechtějí jít k volbám, ani neuvědomuje nebo nepřipouští.
Sociální klid a politická stabilita, které zajistily v průběhu osmi let vlády soc. dem., resp. vlády vedené soc. dem., lidi ukolébávají v pocitu, že se v ČR nemůže stát nic vážného, co by mohlo tento poměrně příznivý stav ohrozit. Po volbách tomu tak být nemusí.
Jde o to, zda v nich zvítězí dosavadní linie vývoje české společnosti, která na základě hospodářského růstu se má i nadále vyvíjet jako společnost sociálně soudržná v duchu zásad sociální solidarity, což garantuje ČSSD. Nebo zda se bude vyvazovat z vazeb sociálního státu a fungovat na principech tvrdého individualismu jako společnost sociálně bezohledná, kde bude bohatnout menšina bohatých (rovná daň ODS) a menšina chudých bude chudnout.
To je základní dilema, o kterém budou voliči v těchto volbách rozhodovat, byť je často skryto v houštině nejrůznějších slibů na jedné straně, na druhé straně pak ve spleti různých afér, jež pravicová média vydávají za podstatu současné české politiky v režii soc. dem.
Když ODS v poslední době zjistila, že její náskok ve voličské přízni před ČSSD klesá a vyrovnává se, neváhá sahat k prostředkům, které nejen že vybočují z rámce normální volební kampaně, ale zacházejí za hranice právního státu, a tak jeho základy ohrožují.
Mám na mysli podivné divadlo, které v intencích a zřejmě na objednávku ODS předvedl vysoký policejní důstojník Jan Kubice. Ten se obrátil na branný a bezpečnostní výbor Sněmovny s tím, že může dokázat, že státní správa je prorostlá zločinem a že může prokázat, že Paroubek, Bublan a Husák maří vyšetřování závažných kriminálních případů. Slova Mirka Topolánka, který Jiřího Paroubka obvinil v Primě ze spojení s pražským podsvětím, mají zřejmě tento původ.
Plukovník Kubice jednal v rozporu se všemi právními předpisy, jež upravují fungování policie jako organizovaného ozbrojeného sboru, který má chránit bezpečnost státu a jeho občanů. Žádný příslušník policie se nemůže obrátit na parlament a jeho orgány bez souhlasu svého nadřízeného a bez souhlasu ústavně odpovědného ministra s ním nemůže vůbec jednat. To je elementární podmínka normálního chodu této ozbrojené složky státní moci. Jinak hrozí její dezorganizace a rozklad.
Pokud Kubice snad dospěl k přesvědčení, že své názory nemůže služební cestou uplatnit a že jsou to věci tak závažné, že o nich nemůže mlčet, měl opustit řady policie a vystoupit se svým stanoviskem před veřejností. To však neučinil, protože nic takového neměl a nemá v úmyslu. Jedná jako exponent ODS, a proto, aby jí pomohl v jejím zoufalém volebním zápase učinil to, co učinil.
Jestliže ODS a její zástupci v branném a bezpečnostním výboru, zvláště jeho předseda Vidím, toto jednání, jež je v každém případě zcela neprofesionální u vysokého policejního důstojníka, vítají a oceňují, pak sami jednají proti principům právního státu.
Toto není nevýznamná formální stránka vystoupení Kubiceho na půdě orgánů Sněmovny, jak by se snad mohlo někomu zdát. Přesto však nechci zůstat pouze u ní a aspoň stručně se chci zastavit u zprávy, kterou Kubice výboru předložil. Ta obsahuje zvláštní změť informací nejrůznějšího druhu z činnosti jeho policejního útvaru a z různých kruhů podsvětí. Možná, že některé informace mohou přispět k vyšetřování trestné činnosti. V žádném případě však zpráva neobsahuje nějaké konkrétní důkazy o údajném spojení Paroubka se zločinným podsvětím, ani důkazy o tom, že Paroubek, Bublan a Husák nějak ovlivňovali či dokonce ohrožovali práci policistů z útvaru řízeného Kubicem.
V tomto smyslu plně souhlasím s reakcí předsedy vlády Paroubka na tvrzení Kubiceho, který je označil za typicky estébácké praktiky a manýry a odsoudil je. Kubice se v tomto případě opravdu choval jako náčelník neblaze proslulé 2. správy StB, jež měla za úkol boj proti vnitřnímu nepříteli. V tomto případě se pro něho stal vnitřním nepřítelem předseda vlády demokratického právního státu Paroubek. A to je opravdu na pováženou.
Když člověk tuto zprávu čte, má opravdu zvláštní pocit, kdyby to nebylo tak vážné, bylo by to až komické. Ale vzhledem k tomu, kdy tato zpráva byla předložena, komu byla předložena a kdo ji předložil, potom to opravdu k smíchu není a kladou se vážné otázky.
Jak je možné, že v této zprávě mj. příslušník policie uvádí, že „spolupráce se státním zástupcem je hodnocena ze strany policejního orgánu jako velmi dobrá“. Tak tomu bylo za starého režimu, kdy StB měla ve vztahu k prokuratuře a soudnictví dominantní postavení. U nás jsou snad nyní mezi policií a státním zastupitelstvím vztahy jiného druhu? Takových otázek, jež vyvolávají důvodné pochybnosti o profesionalitě příslušníků útvaru, který Kubice řídí, je mnoho.
Tato akce Kubiceho a ODS je hanebná a opravdu ohrožuje základy demokratického právního státu u nás. Proto se právem klade otázka, zda takto chce ODS vládnout po volbách.
Občané jako voliči by se měli nad záměrem ODS, takto poškodit politického protivníka, zamyslet a v pátek a v sobotu pro sebe z toho vyvodit závěr.